Zatímco minulý rok znamenal pro kryptoměny jejich historicky nejsilnější období a největší vstup nových investorů, letos jde prozatím spíše o velkou zkoušku trpělivosti a přesvědčení. Poté, co se v posledních dvou měsících minulého roku dostal celkový trh kryptoměn z necelých 190 miliard dolarů na téměř 820 miliard během několika týdnů a stejně rychle spadl na téměř třetinu, se rozhodně není čemu divit.
Od přelomu února a března zažíváme takzvaný bear market, ve kterém se až na drobné výkyvy cena drží na velmi podobné hladině, což se nelíbí investorům, kteří do kryptoměn investovali v době největšího boomu a nyní vidí ve svém portfoliu samá červená čísla, která se s přibývajícími měsíci spíše prohlubují, než snižují.
Česká VR hra Beat Saber míří na konzoli Playstation
Přibližně před měsícem české herní studio Beat Games vydalo svůj očekávaný herní titul Beat Saber, ve kterém...
Aktuálně představuje celý trh hodnotu kolem 302 miliard dolarů, což je téměř 2,5krát méně, než zpočátku letoška. Důvodů pro pád ceny je hned několik – ať už je to nedůvěra investorů, kteří se za každou cenu snaží dostat zpět alespoň nějaké prostředky a prodávají pod cenou, nové regulace, krádeže desítek milionů dolarů na směnárnách nebo podezření největších směnáren jako Binance či HitBTC z manipulace cen na trhu a z takzvaného insider tradingu.
Abychom to nepochopili špatně, technologie stojící za kryptoměnami jsou v mnoha ohledech revoluční a nedá se říci, že by neměly potenciál změnit mnoho tradičních oblastí, včetně celého finančního trhu. K tomu je ale cesta daleká a velké množství lidí ztrácí důvěru kvůli čím dál častějším, extrémním výkyvům cen a nevoli tradičních bankovních institucí a vlád podpořit nové technologie, které by i jim mohly zlevnit například bankovní transakce nebo digitalizovat státní správu.
Nevole tradičních institucí
To, že se bankovním institucím a vládám kryptoměny moc nelíbí není žádnou novinkou. Nemají nad nimi totiž jasnou kontrolu, nemohou tak jednoduše zjistit, kdo stojí za jakou transakcí nebo kdo má jakou výši prostředků a navíc jsou většinou kryptoměny, respektive technologie blockchainu, v mnoha ohledech dále, než tradiční monetární systém.
Největší strach je totiž obecně z další potenciální krize, kterou světový trh zaznamenal naposledy před takřka 8 lety a která zpomalila ekonomiku snad v každé zemi a zásadně ovlivnila růst. Pokud by taková krize přišla, je otázkou, jakou roli by v ní hráli kryptoměny, které kdysi ještě téměř neexistovaly? Uchylovali by se investoři k alternativě v podobě digitální měny nebo by se spoléhali na staré dobré komodity v podobě drahého umění či zlata?
Velmi pravděpodobně by v tom tradiční kryptoměny jako bitcoin, ethereum či litecoin hrály jen minimální roli, a oči těch, kdo by si chtěli udržet anonymitu a nezávislost na tradičním finančním trhu, by se upínaly na privátní kryptoměny typu monero. Hodnota kryptoměn je totiž zpravidla spíše spekulativní, nepodložena ničím fyzickým, a lze si jen těžko představit, že pokud by krize přišla, budeme mezi sebou v dohledné době platit například ve večerce nebo v kavárně za pomocí bitcoinů.
Je opravdu aktuální propad takovou tragédií?
Hodnota trhu kryptoměn je stále jen miniaturní část toho, co představuje například index S&P Global Broad Market, který má pod sebou více než 11 tisíc firem ze 46 různých zemí, a jehož hodnota ke konci minulého roku překročila 54,8 bilionu korun. Trh je podhodnocen a má stále obrovský potenciál, který je závislý na příchodu nových investorů, kteří nebudou kryptoměny brát pouze jako další investici a počítat jejich cenu v korelaci s fiatem, ale kteří budou investovat do technologií a celého hnutí.
Ostatně, celý kryptoměnový trh byl před rokem sotva na polovině aktuální hodnoty, stejně tak objem transakcí. Například největší kryptoměna, co se tržní kapitalizace týče, bitcoin, je po obrovském propadu z více než 20 tisíc dolarů na hranici 6 800 dolarů, ale před rokem jeho cena nedosahovala ani 2 600 dolarů, což stále představuje více než 100% růst. To si neuvědomují především ti, kteří investovali ve špatnou dobu, tedy v posledních dvou měsících loňského roku či na začátku letošního. Ti, kteří investovali s vidinou rychle vydělaných peněz bez práce a „bez rizika“.
Do kryptoměn v posledních měsících investovaly množství kapitálu prestižní investiční fondy jako například Andressen Horowitz, které jsou jinak s vkládáním prostředků do čehokoliv spekulativního velice opatrní. Větší investoři jsou totiž otrávení z nízkých, několikaprocentních výnosů, které jim přináší tradiční investice. Proto zkoušejí nové cesty, kterými mohou rozložit riziko ve svém portfoliu a potenciálně zhodnotit své investované prostředky o stovky i tisíce procent.
A to za risk stojí. Právě probíhají nutné korekce, trh se mírně stabilizuje a nebude v budoucnu tak volatilní a v dlouhodobém měřítku budou aktuální investice růst. Tedy v případě, že nepřijde další finanční krize jako taková, ale je dost možné, že v době kdy přijde, už budou kryptoměny plnohodnotnou alternativou pro běžné měny v reálném světě.