Kde jsou ty doby, kdy se animované filmy považovaly za něco okrajového a většinu tržeb filmové produkce dělala hraná tvorba. Dávno už tomu tak není a po miliardové pohádce Ledové království (Frozen) či druhém pokračování Úžasňákových se převážně Disney těší obrovským úspěchům. A nyní ho může oslavit i se svým nejnovějším pokračováním Příběhu hraček, respektive Toy Story 4.

Za uplynulý úvodní víkend Toy Story 4 v tržbách vygenerovalo celosvětově 238 milionů dolarů, ze kterých 118 milionů dolarů představovaly příjmy ve Spojených státech. To je celkem o 8 milionů více než v případě předchozího dílu, který si doposud v sérii držel přední pozici. I tak je to ale dle Disney podstatně méně, než studio původně očekávalo, když si nastavilo odhad na 140 milionů dolarů pro domácí tržby.

Na americkém trhu se Toy Story 4 po prvním víkendu i tak posunulo na čtvrtou příčku mezi nejlepšími otevíracími víkendy animovaných filmů vůbec. Před ním už je pouze třetí pokračování Shreka, Hledá se Nemo a také Úžasňákovi 2. To hlavní pro Disney přijde ale až později v létě, kdy se do kin dostane remake Lvího krále. Samotné Toy Story 4 se v Česku objeví až v první polovině srpna.

Příspěvek Toy Story 4 překonalo rekord série a za úvodní víkend v kinech utržilo přes 230 milionů dolarů pochází z CzechCrunch

Minulý týden otřáslo startupovým světem hned několik událostí, ale v jejich čele byl pro mnohé především vstup komunikační platformy Slack na newyorskou burzu, který přinesl hned první den téměř 50% zhodnocení. Slack byl vždy označován jako jeden z nejrychleji rostoucích startupů a v průběhu let si dokázal ukousnout vůbec největší podíl na trhu s alternativními komunikačními nástroji ve firmách.

Slack vstoupil na burzu ve čtvrtek pod značkou WORK s úvodní cenou 26 dolarů na akcii. Hned první den se ovšem místy hodnota akcií posunula až na 42 dolarů a svůj debut zakončila na hranici 38,5 dolaru. Slack tak jednoznačně patří k jedněm z nejúspěšnějších vstupů na burzu posledních let.

Oproti většině dalších firem se ovšem rozhodl jít trochu jinou cestou, a tak místo klasického IPO, tedy úpisu nových akcií, vstoupil na burzu přímo. To znamenalo značné zjednodušení procesu, ale i to, že firma tímto krokem nevybrala žádné nové finanční prostředky.

Z posledního kroku Slacku tak můžou mít radost nejen zaměstnanci, kteří dostanou možnost proměnit své nabyté akcie v hotovost, ale především prvotní investoři Slacku, mezi kterými se pohybovalo množství známých investičních fondů a podnikatelů, převážně z oblasti kalifornského Silicon Valley. Některým z nich se investici podařilo zhodnotit až 2000krát.

A že jich nebylo málo, vezmeme-li v potaz, že Slack v průběhu několika let na investicích nasbíral celkem 1,27 miliardy dolarů. Množství investorů i investičních kol samozřejmě také znamená, že se postupně snižoval počet akcií původním zakladatelům Stewartu Butterfieldovi a Calu Hendersonovi.

Zatímco šestačtyřicetiletý CEO Slacku Butterfield aktuálně drží 8 procent firmy, o osm let mladšímu Hendersonovi jakožto CTO zůstalo 3,2 procenta. Vše přitom před lety začalo docela nevinně. Slack původně totiž vůbec nebyl startupem, který chtěl vyvíjet nástroj pro efektivnější firemní komunikaci. Původně Butterfield vyvíjel pod svou firmou Tiny Speck interní nástroj pro svou dnes již nefunkční online hru Glitch.

Jenže zatímco pokus s vlastní hrou nakonec nevyšel, firma postupně svůj původně interní nástroj pro komunikaci přetvořila ve funkční startup a vznikl Slack. Butterfield přitom nebyl v internetovém světě žádným nováčkem, dříve například spoluzaložil populární fotografickou platformu Flickr.

Dnes nicméně již přes polovinu Slacku drží velké investiční skupiny, v čele s Accel Partners s 22,5 %, Andreessen Horowitz s 12,5 %, Social Capital s 9,5 % a také nezastavitelným japonským SoftBankem, jež drží 6,9 %. Právě Accel do firmy v průběhu několika investičních kol vložil celkem 221 milionů dolarů, které se již s úvodní cenou po zapsání na burzu proměnily na ohromných 2,9 miliardy dolarů.

Podobně zajímavé zhodnocení zaznamenal dle zdrojů serveru The Information i jeden z nejprestižnějších investičních fondů v Silicon Valley Andreessen Horowitz, když celkovou investici ve výši 40 milionů dolarů přetavil na 1,7 miliardy. To vše samozřejmě při úvodní ceně 26 dolarů a akcii, která se ovšem nyní pohybuje na hranici 37 dolarů.

Nenápadný start jako výhra v loterii

Mnohem důležitější než velké investiční firmy byly především v začátcích budování startupu pro dvojici Butterfield-Henderson kamarádi a také menší investoři, kteří věřili tehdy bláznivému nápadu, jež mohl i nemusel vyjít. Všechno ostatně začalo ještě předtím, než se firma reálně přejmenovala na Slack.

Co bylo takovým jedincům, kteří do vznikajícího projektu investovali, odměnou? Za relativně nízkou částku ve velmi rizikové investici obdrželi podíl ve firmě, která se o necelou dekádu později stala obrovským hitem a úspěšně vstoupila na burzu.

To jim zajistilo až 2000násobné zhodnocení na investicích, které se povětšinou pohybovaly v řádu desítek tisíc dolarů. Právě 25 až 100 tisíc dolarů je standardní částka, kterou se v Silicon Valley podnikatelé, jež se mezi sebou znají, podporují v začátcích. Bere se to jako nutná součást portfolia investic, která je u jejich managementu běžná, ale také jako jisté privilegium toho, že bohatí rostou díky svému okruhu v ještě bohatší.

Příkladem za všechny by mohli být sóloví investoři ze společností jako LinkedIn, Twitter, Squarespace, Yelp nebo Stripe.

Vůbec nejvyšší procentuální zhodnocení si díky důvěře na absolutním startu odnášejí například šéf pracovní sociální sítě LinkedIn Jeff Weiner, spoluzakladatel Twitteru Biz Stone, ale také spoluzakladatel dnes již nefunkční sociální sítě Path Dave Morin. V té době měl Slack tržní kapitalizaci atakující pouhých 10 milionů dolarů, což byla z dnešního pohledu jako výhra v loterii. Dnes totiž hodnota firmy dosahuje 19 miliard dolarů.

Případnou investici ve výši 25 tisíc dolarů by tak prvotní investoři proměnili ve zhruba 50 milionů. To vše ještě předtím, než si Slack prošel Series A a Series B investicemi, ve kterých získal přes 15 milionů dolarů, to už od investičních gigantů jako Accel a Andreessen Horowitz.

Na své si přišli i ti, co se rozhodli později

Do třetího kola investic v dubnu roku 2014 naskočili vedle již zmíněné investiční firmy Social Capital ve výši 43 milionů dolarů v rámci Series C také další sólo investoři, kteří by si měli aktuálně sáhnout na přibližně 80násobné zhodnocení.

Mezi nimi se mimo bratrů Collisonových ze startupu Stripe objevil také zakladatel služby na tvorbu webů Squarespace Anthony Casalena či spoluzakladatel hodnotící platformy Yelp Jeremy Stoppelman. Každých 25 dolarů v investici tak dokázali proměnit ve 2 miliony dolarů, což je stále více než většina běžných investic, u kterých se počítá zhodnocení maximálně v nižších jednotkách či desítkách násobků.

V žádném z investičních kol to pro investory rozhodně nedopadlo špatně. Je třeba si uvědomit, že zhodnocení v řádu stovek nebo i tisícinásobků často probíhalo u investic desítek tisíc dolarů, kdy se v konečném důsledku hraje o méně peněz než u desítek či dokonce stovek milionů dolarů, kde stačí i několikanásobné zhodnocení. Byť u Slacku se dařilo většině velkých investorů ještě lépe.

I investice v kole, které již ohodnotilo Slack na takzvaný unicorn, tedy startup s miliardovou hodnotou, se vyplatily. Podle předběžných odhadů si investoři v Series D přišly na zhruba dvacetinásobek původní částky. Mimo velké investiční skupiny drží menší VC investoři necelých 20 procent společnosti, o dva procentní body méně pak samotní zaměstnanci a další partneři.

Samozřejmě je nutno dodat, že spousta držitelů akcií Slacku, včetně zaměstnanců, bude muset počkat až půl roku od vstupu na burzu na to, než s nimi bude moct nějakým způsobem nakládat. Startup se ovšem, vzhledem k tomu, že nevybírá žádné dodatečné finance, rozhodl množství takzvaných Class B akcií převést na Class A, které umožňují okamžitou likviditu.

Místo dlouhé čekací lhůty tak bylo možné prodávat okamžitě, čímž se po předchozím pečlivém zvážení vytvořil dostatečný objem, který přilákal nové zájemce.

Příspěvek Z 25 tisíc na 50 milionů dolarů. Jak první investoři proměnili vstup do Slacku v pohádkové zhodnocení pochází z CzechCrunch

Tuzemský startup Yieldigo v loňském roce vyrostl o 400 procent a nedávno hlásil, že se pouští do expanze na ruský trh, který navazuje na několik dalších zemí jihovýchodní Evropy, kam zamířil loni. Teď se k tomu navíc pražský startup dostal do prestižního kalifornského akcelerátoru Alchemist, který patří k jedněm z nejvýznamnějších na poli B2B.

Yieldigo převážně větším retailovým zákazníkům poskytuje řešení, jež na základě umělé inteligence upravuje ceny různých výrobků v reálném čase a tím se snaží zvyšovat zisky, což se startupu daří až o desítky procent. V souvislosti s akcelerátorem Alchemist je Yieldigo teprve druhou českou firmou, která se do něj dostala. V minulosti se to povedlo startupu Stories, za kterým stojí trojice Vojta Roček, Filip Doušek a Peter Fedoročko a loni ho odkoupil americký gigant Workday.

Yieldigo je dle našich informací od loňska v černých číslech a tržby startupu se pohybují ve vyšších desítkách milionů korun ročně. V rámci šestiměsíčního akceleračního programu by měl obdržet mimo přístupů k prestižním mentorům také 36 tisíc dolarů (přes 800 tisíc korun).

Příspěvek Český startup Yieldigo se dostal do prestižního akcelerátoru Alchemist v Silicon Valley pochází z CzechCrunch

Na to, jak je Česká republika malá země, to byla vždy herní velmoc, ať už z pohledu vyvíjených herních titulů, včetně miliardového Kingdom Come: Deliverance, oblíbené klasiky Mafia nebo třeba aktuálního VR hitu Beat Saber, tak z pohledu samotného hraní i sledování herních streamů. Právě u streamů vydrží podle dat společnosti Axocom na českém trhu diváci zhruba 2 hodiny.

Jde tak o více než polovinu času, který stráví běžný divák u klasické televize (3 hodiny 45 minut). Herní streamy se ovšem místo standardního televizního vysílání drží spíše na populárních streamingových službách jako YouTube nebo Twitch. Většinu z diváků pak tvoří muži mezi 16 až 34 lety věku, nicméně svůj díl si začínají ukrajovat také ženy, které představují celou pětinu sledujících, a to zpravidla na mobilních zařízeních.

Zatímco na YouTube sledují streamy čeští diváci v průměru 135 minut denně, na Twitchi lehce přes dvě hodiny, konkrétně 122 minut. V souvislosti s rostoucí popularitou sledování herních přenosů, ale také esport turnajů se samozřejmě zvyšuje i zájem o nákup her jako takových.

Ostatně v loňském roce za ně dle analytické společnosti Newzoo Češi utratili o 6,4 procenta více než v předcházejícím roce, konkrétně pak 3,56 miliardy korun. Téměř třetinu z tohoto čísla představují mobilní hry, které často nabízejí další placený obsah. Přes 950 milionů korun se utratilo i na PC platformě za stažení a fyzické kopie a kolem 780 milionů korun pak za konzolové hry.

Příspěvek Češi stráví sledováním herních přenosů přes 2 hodiny denně. Největší podíl mají chytré telefony pochází z CzechCrunch

Byl začátek září loňského roku a internetem proběhla zpráva, která změnila podobu českého rybníčku s influencery na sociálních sítích. Svou kariéru na YouTube ukončil populární youtuber Jirka Král, který za dobu svého působení na této síti nasbíral přes 1 milion odběratelů. Začínal točením videí, na kterých hrál populární hru Minecraft, později zapojil další hry a vybudoval také multifunkční kavárnu Zetko.

Už před časem se v něm ale něco zlomilo a s přibývajícím věkem si řekl, že chce dělat něco jiného – dráhu youtubera proto opustil a zůstal aktivní už jen na dalších sociálních sítích (na Instagramu má téměř 750 tisíc odběratelů). Po několika měsících očekávání nyní Jirka Král oznámil, do jakého byznysu se nově vrhne. Spolu se svým bratrem Petrem spouští digitální marketingovou agenturu Social Park.

Nová agentura spadá pod společnost Blue Milk, která patří právě bratrům Královým a spadá pod ní také zmíněné Zetko či časopis Jirka s nákladem přes 20 tisíc kusů měsíčně. V digitální marketingové agentuře se chce kreativní dvojice zaměřovat především na sociální sítě, se kterými bude pomáhat různým firmám. Oba dva v ní chtějí zužitkovat zkušenosti z mnoha let působení na YouTube i dalších sociálních sítích. V portfoliu už má dvojice například tuzemský obchod Mall.cz či Zásilkovnu.

Příspěvek Bývalý youtuber Jirka Král spouští se svým bratrem vlastní marketingovou agenturu pochází z CzechCrunch

Je to zhruba půl roku, co se původem slovenský podnikatel Rastislav Turek, který ve Spojených státech založil analytický startup Pex, zmínil o možné expanzi do České republiky, respektive otevření české pobočky, pro kterou by chtěl výhledově získat stovky schopných lidí. Několik měsíců nato už česká pobočka běží, má 10 zaměstnanců a další pomáhá hledat lokální šéf, generální manažer Martin Hapl.

Hapl přešel do Pexu z dalšího původem českého startupu GoodData, kde působil už v začátcích a později na pozici viceprezidenta služeb. Dle slov zakladatele startupu, Rastislava Turka, je dnes Pex největší vyhledávač pro hudební a video obsah na světě, který zpracovává více dat než YouTube. Peníze startup vydělává na analýze a také ochraně práv v digitálním prostředí, kde mohou jednotliví autoři obsahu jednoduše zjistit, kdo a kde zneužil jejich tvorbu bez souhlasu.

Pex má dnes v databázi přes 16 miliard různých videí, což je asi čtyřikrát více než YouTube. Startup jako takový vznikl před zhruba 5 lety, dnes je již profitabilní a zároveň na investicích v průběhu let získal vyšší jednotky milionů dolarů – od společností jako Warner Music nebo Universal Music. Obrat Pex by měl v letošním roce dosáhnout na několik desítek milionů dolarů.

Příspěvek Americký startup Slováka Rastislava Turka expanduje do Česka. Povede ho tu Martin Hapl z GoodData pochází z CzechCrunch

Ještě před několika lety byly 3D tiskárny spíše okrajovou záležitostí nadšenců, kteří si ve svých pokojích tvořili na počítači jednoduché modely a ty následně přetvářely do reálných výrobků. Dostupnost 3D tiskáren se ovšem od té doby značně změnila a trh začal růst. Zásadní vliv na to měla v průběhu posledních let také česká firma Prusa Research, za kterou stojí devětadvacetiletý Josef Průša.

První krůčky 3D tiskáren od Průši sahají téměř 10 let zpět, když Josef se svým bratrem Michalem sestrojili svou první tiskárnu, kterou vypustili do světa pod názvem Prusa Mendel. Samotná firma Prusa Research se ovšem datuje až od roku 2012, když Průša představil nový typ Prusa i3, který o několik let později zdokonalil v i3 MK2 až po aktuální generaci i3 MK3S a další typy.

Průša na to ovšem již od začátku šel trochu jinak – většinu tiskáren prodává ve formě stavebnice, takže si ji zákazníci po doručení ještě musejí sami složit. To na druhou stranu zajistilo mnohem nižší cenu, než kterou má konkurence, a v kombinaci s mnoha dalšími faktory, jako přímý prodej a blízký kontakt se zákazníky, tak z Prusa Research tyto kroky udělaly mašinu na peníze.

Ostatně, za loňský rok společnost Prusa Research utržila 1,13 miliardy korun, což je o téměř 100 % více než v předcházejícím roce, kdy dosáhla na necelých 590 milionů korun. Jen loni Průšova firma prodala 59 776 tiskáren, což společnost posunulo lehce nad 10 % celosvětového trhu, na kterém se v loňském roce prodalo dle reportu agentury Wohlers Associates lehce přes 591 tisíc 3D tiskáren.

Z pohledu růstu se tak Prusa Research posouvá dopředu rychleji než samotný trh. Technologie 3D tisku se na něm nejčastěji využívá k tisku funkčních prototypů, ale i kosmetických modelů nebo v oblasti vzdělávání.

„Jednou z našich největších výhod je, že děláme celosvětový prodej napřímo, bez prostředníků. Máme tak přímý kontakt se zákazníkem a snažíme se mu maximálně vyhovět. Momentálně máme kolem 60 vývojářů a hledáme další. Klíčem k úspěchu v open-source prostředí je neustálý vývoj a posouvání hranic, protože vás pak konkurence nestíhá kopírovat,“ říká pro CzechCrunch k úspěchu šéf firmy Josef Průša.

Holešovická firma doposud prodala již přes 130 tisíc tiskáren, přičemž magické číslo 100 tisíc prodaných kusů přesáhla s přelomem roku a další desítky tisíc prodala během první poloviny letoška. Dnes má Prusa Research již přes 430 zaměstnanců a od své strategie DYI balení tiskáren jen tak ustupovat nehodlá.

„Rád nad tím přemýšlím tak, že pomáháme vychovávat novou generaci makerů a kutilů, kteří rozumí principu fungování věcí, které si kupují, umí si je sami opravit a kreativně využít. Věřím, že i náš růst ukazuje, že DIY hnutí neumírá, ale naopak se mu daří lépe než kdykoliv předtím,“ dodává Průša.

Dnes má Prusa Research primárně dva typy tiskáren – takzvané FFF, které tisknou tavením filamentu (plastové tiskové struny), do nichž spadá Prusa i3 MK3S, a následně SLA, jež využívají k tisku fotocitlivé pryskyřice. V rámci SLA prodává od letošního března Prusa Research tiskárny Original Prusa SL1.

Další typy tiskáren by chtěla firma představit ještě letos. Mimo toho má Prusa Research rozšířit také svůj byznys s výrobou vlastních filamentů neboli tiskových strun, které většina 3D tiskáren potřebuje.

Trh s filamety se v loňském roce posunul na obrat 308 milionů dolarů a Prusa Research si z něj chce ukousnout svůj podíl. Samotný trh s 3D tiskárnami je pak přibližně na dvojnásobku, kdy v loňském roce vyrostl o 11,7 % na 744,9 milionu dolarů. Prusa Research patří k nejrychleji rostoucím firmám nejen ve svém segmentu, ale také mezi dalšími firmami v centrální Evropě.

Loni společnost Josefa Průši ohodnotila agentura Deloitte jako vůbec nejrychleji rostoucí technologickou firmu ve střední Evropě. Za sebou Prusa Research nechala z českých zástupců i brněnský miliardový startup Kiwi.com či síť lékáren Pilulka.cz. Prestižní časopis MIT Technology Review pak označil jako jednoho z největších evropských inovátorů i samotného Josefa Průšu.

V souvislosti s oslavou více než 100 tisíc prodaných kusů vydali v Prusa Research video, které mapuje historii firmy:

Příspěvek Prusa Research Josefa Průši prodal již přes 130 tisíc 3D tiskáren. Loni firma utržila více než miliardu korun pochází z CzechCrunch

Je jen málo firem, které by byly v takovém hledáčku veřejnosti a přitom se jejich historie vyvíjela jako na horské dráze. S kalifornskou automobilkou Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, to ale jde chvíli z kopce a poté dokáže několika kroky ohromně překvapit. Podobné překvapení čekalo akcionáře i běžnou veřejnost, když Tesla během včerejšího dne oznámila rekordní výsledky v počtu doručených vozidel.

Za druhý kvartál letošního roku se jí podařilo po celém světě doručit celkem 95 200 elektromobilů, což je o 32 tisíc více než v předcházejícím období a o téměř 5 tisíc kusů více než v doposud historicky rekordním čtvrtletí firmy, kdy jich Tesla byla schopna doručit 90 700. Dalších zhruba 10 tisíc automobilů bylo na sklonku čtvrtletí v přepravě k zákazníkům.

Za minulé čtvrtletí Tesla zvládla vyrobit celkem 87 048 vozidel, mezi kterými bylo lehce přes 72 500 nejlevnějších Modelů 3. Především počet doručených automobilů překonal veškerá očekávání analytiků, která počítala s číslovkou kolem 91 tisíc, což zapříčinilo krátkodobý nárůst hodnoty akcií. Firma ovšem prozatím nekomentovala finanční výsledky minulého čtvrtletí, které se měly dle slov jejího šéfa stále pohybovat v červených číslech. Více se tedy dozvíme až během následujících týdnů.

Pozitivní zprávy se Tesle hodí, jelikož za poslední týden kalifornská automobilka přišla rovnou o tři velká jména ve svém vedení. Dle deníku Financial Times přešel bývalý viceprezident produkce do konkurenčního startupu Lucid Motors, po čtyřech letech odešel viceprezident vývoje Steve MacManus a po pouhém roce také viceprezident Tesly pro Evropu Jan Oehmicke.

Pokud by se Tesle nějakým způsobem podařilo i za druhé čtvrtletí letošního roku dostat do zisku, mohlo by to mít dlouhodobě velmi pozitivní vliv na hodnotu akcií firmy i přes negativní zprávy kolem. Od minulého čtvrtletí, ve kterém firma vykázala ztrátu ve výši 702 milionů dolarů, jsou samozřejmě kolem Tesly obrovská očekávání a nepřidaly tomu ani problémy s počtem doručených kusů Modelu 3 v Číně a v Evropě.

Právě zmíněný trh v Číně se ovšem mohl do aktuálních čísel značným způsobem promítnout, jelikož jde o jeden z obecně nejsilnějších trhů, na kterém navíc Tesla buduje další továrnu Gigafactory, jež bude mít v budoucnu na starosti i produkci dílů pro chystaný Model Y. Od ledna do června nicméně hodnota akcií Tesly postupně klesá, ztratila již celkem 150 dolarů na hodnotě a aktuálně se drží na hranici 225 dolarů.

Během včerejšího dne se po oznámení novinek chvilkami vyhoupla až na 240 dolarů, nakonec se ovšem ustálila kolem zmíněných 225 dolarů a postupně rostla až po uzavření trhu. Pokud to nicméně půjde v nastaveném tempu dál, mohla by se Tesla dostat na dříve vytyčený cíl 360 až 400 tisíc doručených vozidel za celý rok, což by mohlo pomoci i k růstu na akciovém trhu.

Příspěvek Tesla překonala očekávání. V posledním čtvrtletí doručila rekordních 95 tisíc elektromobilů pochází z CzechCrunch

Japonský technologický gigant Sony se rozhodl značnou měrou podpořit inovativní startupy. Spouští proto nový investiční fond s názvem Innovation Growth Fund, který bude disponovat 20 miliardami japonských jenů, tedy zhruba 185 miliony dolarů. Sony chce obecně vkládat peníze do firem, které působí v klíčových oblastech s rychlým růstem.

Jde již o druhý investiční fond do technologií od Sony. První inovační fond byl zaměřen na startupy v seed, brzké či střední fázi a peníze proinvestoval celkem do 40 různých projektů z celého světa. Peníze pro nový fond prozatím Sony nevybralo, ale už nyní má mezi partnery například investiční banku Daiwa Securities nebo Mitsubishi UFJ Lease.

Fond by se měl zaměřit na podobný způsob investic jako japonský obr SoftBank, který disponuje částkou 100 miliard dolarů a který stojí za jedněmi z nejzásadnějších světových investic, včetně Uberu, WeWorku, Nvidie nebo indického miliardového startupu Ola. Mezi oblastmi zájmu Sony jsou pak umělá inteligence, strojové učení, drony, robotika, senzory a IoT či bezpečnost. Šanci mají i firmy z Česka.

Příspěvek Sony otevírá investiční fond pro startupy. Celkem do nich vloží kolem 185 milionů dolarů pochází z CzechCrunch

Dlouhé čekání na další z velkých seriálových událostí tohoto roku je u konce. Na Netflixu se dnes objevila v pořadí již třetí řada seriálu Stranger Things, na níž v druhé polovině června Netflix lákal nabitým trailerem. Jak už bývá zvykem, k dispozici je rovnou celá série (8 dílů), takže není třeba čekat na jednotlivé díly, a k tomu navíc na tuzemské diváky čeká i česká lokalizace titulků.

Standardně jsou titulky k dispozici až později, takže jde vidět, že si dal Netflix jak se startem, tak se samotnou propagací seriálu opravdu práci. Ostatně v minulých týdnech a měsících jsme mohli vidět Stranger Things snad na každém rohu. LEGO vydalo stavebnici na motivy seriálu, speciální obrácený burger prodávala síť fast foodů Burger King, oblečení pak zase H&M a připojil se i Nike s teniskami.

Na Netflixu je třetí řada Stranger Things k dispozici pouze několik hodin, tedy od doby, kdy odbila na americkém západním pobřeží půlnoc a začal velký americký svátek Dne nezávislosti. Úvod do minulé řady při podobném startu během tří dnů shlédlo přes 15 milionů diváků pouze ve Spojených státech, každý z dílů pak minimálně 4 miliony. Uvidíme, jak se bude dařit nové sérii.

Příspěvek Nová řada populárního seriálu Stranger Things je tu. A to rovnou s českými titulky pochází z CzechCrunch

Ještě před mnoha lety byly mezi umělci po nahrání nového alba výdělečné prodeje LP desek, nahrávek na CD nebo dokonce kazetách. Úspěch se měřil podle toho, kolik se jich podařilo v daném období prodat a zisk na jedné takové nahrávce byl stále relativně slušný. Doba pokročila a většina hudby se přesunula do její digitální formy, na což se museli stávajících umělci i hudební veteráni adaptovat.

S digitalizací přišla nejen rychlá dostupnost hudby, ale bohužel také nižší profitabilita, jelikož se jednoduše měří výdělky na počet přehrání, za které ve výsledku zpěváci, zpěvačky a skupiny dostanou opravdové minimum. A tak se začalo ještě více koncertovat. Koncerty jsou totiž dnes absolutně nejsilnějším zdrojem příjmů všech hudebních umělců, a streaming hudby, prodeje nosičů nebo prodej oblečení a dalších merch doplňků je spíše okrajovou záležitostí.

Jen pro srovnání, například známá původem britská kapela U2 za rok 2017 utržila celkem 54,4 milionu dolarů, ze kterých samotné koncertní turné představovalo ohromných 52 milionů dolarů. Pouhých 624 tisíc dolarů skupina vygenerovala streamingem hudby, 705 tisíc dolarů z poplatků za využití jejich hudby, a titěrných 1,1 milionu dolarů za prodej alb. Není se tak čemu divit, když se i další upínají na koncerty.

A co víc, většina koncertních turné trvá celé roky, nejde pouze o několikaměsíční štaci. Absolutním králem se mezi koncertními šňůrami během několika posledních let stal populární britský zpěvák Ed Sheeran, který od roku 2017 obráží svět se svým dosud posledním albem s názvem „÷“ v rámci turné Divide. Co je ovšem zajímavější je fakt, že po úplném konci turné, který by měl nastat v druhé polovině srpna letošního roku, překoná Ed Sheeran veškeré historické rekordy a stane se tak díky Divide sólovým umělcem s nejvýdělečnějším turné v historii.

Zatímco za 105 show v roce 2017 podle Billboard žebříčku dokázal utržit 122 milionů dolarů, o rok později už se částka během pouhých 99 koncertů vyšplhala na 429 milionů dolarů. Vliv na to měly především koncerty ve velkých arénách a také to, že v případě výprodeje všech lístků se často turné v daném městě protáhlo ještě na druhý termín. Ostatně to je i případ Prahy, kde Ed Sheeran vystoupí již tuto neděli. Lístky se vyprodaly rychlostí blesku a tak se rozhodla jeho produkční společnost otevřít ještě pondělní termín.

Mezi nejsilnější trhy pro Sheeranovo turné Divide patřil bez pochyby Londýn – v tamní O2 Areně vystoupil hned třikrát, ale také například Staples Center v Los Angeles nebo Barclays Center v newyorském Brooklynu. Loni nejvíce peněz utržil na londýnském Wembley Stadium, kde za celkem čtyři koncertní noci vygeneroval ohromných 28 milionů dolarů. Silné byly i šňůry po Austrálii, Japonsku, Singapuru, množství míst ve Spojených státech a samozřejmě Evropě, kde koncertuje nyní.

Jen za rok 2017 a část 2018 tak dosáhl Sheeran v koncertních příjmech na více než půl miliardy dolarů, což je obroský skok, oproti předchozímu turné s názvem Multiply Tour, které mezi roky 2014 a 2015 přineslo necelých 64 milionů. Samozřejmě jde pouze o obrat prodeje lístků, nikoliv to, co by připadlo přímo Sheeranovi. Ten si v loňském roce přišel asi na 48 milionů dolarů, o rok dříve to bylo 37 milionů. Celkové jmění Sheerana se aktuálně pohybuje dle magazínu Forbes kolem 110 milionů dolarů.

Jeho aktuální koncertní turné ovšem stále neskončilo a očekává se, že celkové příjmy z Divide se nakonec přehoupnou vysoko přes 700 milionů dolarů, respektive až k 750 milionům. Na konci roku 2018 byla bilance koncertního turné 551,8 milionu dolarů. Pokud by se mu to opravdu povedlo, jak tomu prozatimní čísla napovídají, překonal by i dosavadního rekordmana – skupinu U2 a jejich koncertní turné 360°, za které skupina utržila mezi roky 2009 a 2011 celkem 736,4 milionu dolarů (nebereme-li v potaz inflaci).

Klasika mezi hudebními titány

Teprve 28letý zpěvák si tak nezadá ani s dlouholetými úspěšnými kapelami jako například Guns N‘ Roses‘, The Rolling Stones, Rogerem Watersem z Pink Floyd nebo novodobými Coldplay. Zmínění Guns N‘ Roses‘ právě finišují své koncertní turné Not in This Lifetime, které běží od roku 2016. Za to doposud inkasovali 563,3 milionu dolarů. The Rolling Stones se se svým starším turné A Bigger Bang mezi lety 2005 až 2007 drží na třetí příčce s 558,2 milionu dolarů. Během něj zdarma odehráli koncert pro 2 miliony lidí na pláži Copacabana v Rio de Janeiru.

Mezi novější skupiny, které se řadí v rámci koncertů k nejvýdělečnějším, patří například Coldplay. Britská rocková kapela za jeden pouhý rok odehrála v rámci turné A Head Full of Dreams Tour celkem 114 koncertů, mezi kterými byla i tři vystoupení ve Francii pro více než 230 tisíc za každý koncert, stejně jako celkem čtyři představení na londýnském Wembley Stadium. Tour vydělala celkem 523 milionů dolarů.

Příspěvek Z nuly mezi největší hudební hvězdy. Ed Sheeran své turné zakončí s rekordními tržbami kolem 750 milionů dolarů pochází z CzechCrunch

Narodil se ve městě Welkom v Jihoafrické republice a jeho rodiče, kteří pracovali jako chirurg a učitelka v mateřské školce, z něj chtěli mít prototyp úspěšného syna. Proto byl tlačen ke studiu, ve kterém se mu na tamní poměry skvěle dařilo. Mark Shuttleworth zásadním způsobem nevyčníval, ale narodil se do generace lidí, která před sebou měla obrovskou, tehdy ještě netušenou příležitost – internet.

Už při svých studiích na University of Cape Town (UCT) na přelomu 80. a 90. let tak začal Mark objevovat taje technologií, které mu v budoucnu měly přinést slušné jmění. V rámci projektu na univerzitě v Kapském Městě pomáhal například instalovat jedny z prvních internetových přípojek. V roce 1995 odpromoval a kolem té doby se zároveň v garáži jeho rodičů začala formovat jeho první společnost.

Thawte, někdy také celým názvem Thawte Consulting, se soustředila na vydávání bezpečnostních digitálních certifikátů. Podobné certifikáty zvyšují kredibilitu především těm webům, které nějakým způsobem ukládají data uživatelů či dokonce zpracovávají platby. V té době bylo jen málo konkurentů, kterým by se na tomto poli dařilo růst rychleji než Thawte, ale rodiče Marka si přesto mysleli, že je to spíše dočasná fáze nebo výplň před reálnou kariérou. Nemohli se mýlit více.

Startup Shuttlewortha se z garáže rodičů rychle přesunul do vlastních prostor a začal se posouvat kupředu. Toho si začal v průběhu dalších let všímat pravděpodobně největší konkurent Thawte, americká firma Verisign, která vznikla ve stejném roce a postupně se vyprofilovala v lídra na trhu. Mnoho hráčů na stejném poli není možné držet donekonečna, a tak se Verisign rozhodlo oslovit firmu Shuttlewortha s nabídkou akvizice.

Tehdy se psal rok 1999 a Mark Shuttleworth po pouhých čtyřech letech vývoje prodal svůj bezpečnostní startup za 575 milionů dolarů. Výhra to přitom byla pro obě strany – Verisign se během následujících let stal absolutní jedničkou na trhu s více než třemi miliony aktivními certifikáty, a navíc to firmě dopomohlo k akvizici pod křídla obrovské skupiny Symantec. Pod tu samozřejmě spadla i celá původní firma Thawte. Samotný Shuttleworth se tak mohl v pouhých 26 letech soustředit na svůj sen.

Tím nebylo nic menšího než cesta do vesmíru, kterou chtěl podniknout už od svých studentských let. Za zhruba 20 milionů dolarů (dnes necelých 30 milionů dolarů, připočteme-li inflaci) si u společnosti Space Adventures koupil vysněný zážitek, pro jehož realizaci je nutná náročná příprava. A tak se do toho Mark pustil. Celkové přípravy nakonec zabraly rok, včetně 7 měsíců, které musel Shuttleworth strávit ve Star City v Rusku.

Přesně 25. dubna roku 2002 se Mark Shuttleworth zapsal do dějin jako teprve druhý vesmírný turista, který si svůj let financoval z vlastních prostředků, a zároveň vůbec první Jihoafričan. Ze stejného místa zároveň pochází miliardář, vizionář a zakladatel vesmírné firmy SpaceX Elon Musk, který sice pro vesmírný program udělal mnoho, ale sám se ještě mimo planetu Zemi prozatím nepodíval. O to je příběh Shuttlewortha zajímavější.

Osm dní a množství experimentů

Mark se do vesmíru dostal při ruské misi Soyuz TM-34, která ho během dvou dnů vynesla až na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kde strávil celkem 8 dní na experimentech souvisejících s léčbou nemoci AIDS a také dalších výzkumů genomů. Zpět na Zem se vrátil 5. května 2002. Mimo zemský povrch prožil Mark množství zajímavých věcí, včetně rádiové konverzace s Nelsonem Mandelou a 14letou jihoafrickou holčičkou Michelle Foster, která se ho v přenosu zeptala, zda se za ní provdá.

Nebyl to ale pouze vlastný dobrý pocit nebo zvědavost, která hnala Marka do vesmíru. Chtěl především poukázat na fakt, že je vesmírná turistika možná a že i když je aktuálně spíše v rukou bohatších lidí, může být zároveň prospěšná. Přeci jen, pro cestu do vesmíru, je třeba projít nejen určitou selekcí, ale také náročným programem, a pak samozřejmě zaplatit nemalou částku za samotnou cestu.

Ani po návratu zpět Shuttleworth nelenil. Dva roky na to, respektive v roce 2004, založil společnost Canonical, která podporuje bezplatné, ale i komerční softwarové projekty, především pak na operačním systému Ubuntu (Linux). V té dodnes působí jako CEO, stejně jako se věnuje své investiční společnosti HBD Venture Capital, jež zároveň funguje jako byznysový inkubátor, nebo charitativní organizaci.

Mark Shuttleworth toho prožil hodně a ve svých 45 letech toho má ještě spoustu před sebou. Jeho jmění se od divokých startupových let rozrostlo dle magazínu Bloomberg na zhruba 1 miliardu dolarů. Má tak dostatek prostředků na uskutečnění takřka jakéhokoliv snu, včetně další cesty mimo naši planetu.

Příspěvek Vlastní startup prodal za stovky milionů a Elona Muska předběhl v cestě do vesmíru. Takový je příběh Jihoafričana Marka Shuttlewortha pochází z CzechCrunch

Je jen málo tuzemských startupů, které by se zaměřovaly primárně na sport a dokázaly si probojovat cestu do zahraničí. O podobný úspěch se nicméně rozhodl pokusit Pavel Kacerle, který dříve pracoval na filmových efektech do filmů jako Iron Man 2 nebo Strážci Galaxie, se svým startupem Live Penalty. Na něm spolupracuje s Lukášem Veverkou a Matějem Suchým a nyní se jim podařilo s konceptem prorazit v novém kole programu německého akcelerátoru leAD.

Český startup byl vybrán v konkurenci více než 340 dalších projektů z celého světa a od září tak nastoupí na tříměsíční akcelerační program, ve kterém bude dále vyvíjet a testovat produkt. Výměnou za to dostane mimo kontaktů, zázemí a další podpory také finanční injekci ve výši 25 tisíc eur (přes 630 tisíc korun), a to výměnou za 8% podíl ve firmě.

Live Penalty fungují na relativně jednoduchém principu stejnojmenné fotbalové disciplíny. Hráči, kterých můžou být i stovky tisíc či miliony najednou, mohou v mobilní aplikaci hrát v živém vysílání proti brankáři, a to na základě ovládání speciálního robotického zařízení, které střílí na fotbalovou bránu s reálným člověkem. Hráči poté postupně odpadávají, až z nich vzejde výherce. Na celém systému nyní bude startup pracovat v okolí lidí, kteří jsou propojeni mimo jiné se zakladatelem Adidasu.

Příspěvek Český startup Live Penalty Pavla Kacerleho získal v nové seed investici přes půl milionu korun pochází z CzechCrunch

Lance Armstrong se proslavil díky své dlouholeté sportovní kariéře jako vynikající cyklista, ale zároveň člověk, který se přiznal k jednomu z největších dopingových skandálů v historii. To ho nakonec stálo celou kariéru a málem i slibné finanční zázemí. Jak ale sám Armstrong přiznal, za návrat zpět po ukončení kariéry vděčí své brzké investici do startupu Uber, která se mu mnohonásobně zhodnotila.

Po ukončení sportovní kariéry Armstrong mimo jiné založil vlastní investiční firmu Next Ventures, se kterou investuje do startupů v rámci fitness, zdravotního či nutričního sektoru. Firma má za sebou hned několik investic, které se standardně pohybují v řádu nižších jednotek milionů dolarů, a nyní vybírá peníze pro rozšíření svého investičního kapitálu.

Next Ventures chce od partnerů dle magazínu TechCrunch vybrat kolem 75 milionů dolarů. Prozatím se údajně Armstrongovi a spol. podařilo získat zhruba třetinu. Pokud se opravdu podaří vybrat většinu financí, půjde o jeden z větších investičních fondů, které se soustředí primárně na sport. Mezi dosavadní investice patří například startup vyrábějící elektrický svalový stimulant pro sportovce Powerdot, měřič spánkové a sportovní aktivity Oura nebo komunitní platforma Spar.

Příspěvek Investiční firma Lance Armstronga nabírá další peníze. K dispozici má mít 75 milionů dolarů pochází z CzechCrunch

Na poli vesmírných společností je v posledních letech poměrně rušno. Mílovými kroky dopředu se posunuje jak společnost SpaceX vizionáře a majitele automobilky Tesla Elona Muska, tak Blue Origin nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose. A zapomínat nesmíme ani na Virgin Galactic dalšího miliardáře, Richarda Bransona.

Právě poslední zmiňovaná firma se totiž jako první z celého tria stane veřejně obchodovatelnou společností. Vše ovšem bude fungovat trochu jinak, než jak jsme u běžného úpisu nových akcií na burzu zvyklí.

V britském Virgin Galactic totiž kupuje 49% podíl společnost Social Capital Hedosophia Holdings, kterou založil bývalý manažer ve Facebooku Chamath Palihapitiya a která je již nyní vedena na newyorské burze. Jakmile nicméně převezme vesmírný startup pod svá křídla, půjde o vůbec první firmu pro lety do vesmíru s lidskými pasažéry, která je k dispozici pro veřejné obchodování.

Investiční společnost má za podíl ve Virgin Galactic zaplatit celkem 1,3 miliardy dolarů (téměř 30 miliard korun), ze kterých bude celkem 1 miliarda dolarů v akciích a další stovky milionů v hotovosti. Vše by mělo být podle Virgin Galactic finalizováno ještě do konce letošního roku.

„Jsme přesvědčeni, že je Virgin Galatic několik mílových kroků před konkurencí. Podpořeno úžasným byznys modelem a nepopiratelným závazkem k bezpečnosti a k zákaznické spokojenosti. Nemůžu se dočkat, až se jako astronaut podívám do vesmíru sám,“ dodává k investici zakladatel fondu Social Capital Palihapitiya – člověk, který chce Virgin Galactic podpořit 100 miliony dolarů z vlastní kapsy.

Investice by měla Virgin Galactic sloužit k urychlení dalšího vývoje a překlenutí náročné fáze, ve které zatím firma nevydělává peníze, protože mimo jiné ještě neposílá do vesmíru komerční lety. Zároveň si ale tímto, poněkud netradičním, krokem firma ušetří starosti s klasickým vstupem na burzu, který je náročný jak procesně, tak finančně, a navíc vyžaduje záruku dalších třetích stran.

Virgin Galactic od svého vzniku v roce 2004 nabralo na investicích již kolem jedné miliardy dolarů, převážně pak od svého zakladatele a miliardáře Richarda Bransona, který budoucnosti své vesmírné společnosti bezmezně věří. První komerční let s lidskými pasažéry chce firma vypustit již příští rok. Ostatně právě na něj prodala již téměř 700 lístků, které byly pryč během pouhých 6 minut, a díky tomu vybrala v zálohách kolem 80 milionů dolarů.

První testovací let podniklo Virgin Galactic loni v prosinci. V únoru letošního roku pak firma poslala na oběžnou dráhu prvního pasažéra spolu s dalšími dvěma piloty a úspěšně se vrátila na zemský povrch. V závodě o ovládnutí vesmírného cestování je ale samozřejmě ještě několik dalších hráčů. Blue Origin Jeffa Bezose chce přepravovat lidi na Měsíc do roku 2024, naopak Muskův SpaceX má do stejného roku za cíl poslat na Mars první lidskou posádku. O dva roky dříve pak první větší náklad.

Příspěvek Startup miliardáře Bransona vstupuje na burzu. Na přepravu lidí do vesmíru má získat přes miliardu dolarů pochází z CzechCrunch

I když se to na první pohled nemusí zdát, Česko je zvířecí velmoc. Jen za rok 2017 se v tuzemsku prodalo krmivo pro psy a kočky za téměř 5 miliard korun a další půl miliardy utratili majitelé zvířat za další doplňky. Nějakého domácího mazlíčka má dle agentury Nielsen Admosphere dokonce až 64 procent Čechů. Není proto divu, že se do tohoto segmentu pouští i největší český e-shop Alza.cz, který dnes spustil novou sekci Alza Pet.

V té nabízí mimo krmiva rozděleného na dvě kategorie – pro psy a kočky – množství doplňků, od hraček přes přepravky a pelíšky až po kosmetické a hygienické produkty či oblečení. Jako již standardně si lze jakýkoliv sortiment objednávat přímo online s osobním vyzvednutím, klasickou dopravou nebo expresní dopravou (AlzaExpress) po Praze či Ostravě.

Alza v rámci Pet sekce nabízí produkty známých značek, jako je český Brit, Royal Canin, Whiskas nebo ProPlan. Exkluzivně zapojila také zahraniční značku O’lala Pets a v průběhu příštích měsíců chystá další rozšiřování, včetně bezplatných vzorků k vyzkoušení. Propojit se chce také s relevantními tuzemskými zvířecími organizacemi.

Příspěvek Největší český e-shop Alza.cz se pouští do prodeje zboží pro psy a kočky pochází z CzechCrunch

Pátý nejbohatší Čech Daniel Křetínský nadále posiluje aktiva svého Energetického a průmyslového holdingu (EPH). V loňském roce dokončil několik nových akvizic a zahájil provoz jedné z největších evropských továren na biomasu ve Velké Británii, což skupině zajistilo nárůst tržeb o 16,5 procenta na 178,9 miliardy korun.

Čistý zisk oproti tomu poklesl o téměř 28 procent na 16,1 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA zaznamenal menší propad, když v minulém roce dle výroční zprávy společnosti klesl o 3,2 procenta na 44,6 miliardy korun. Křetínský je v rámci holdingu majoritním vlastníkem s podílem 94 % akcií, který navýšil předloni.

Samotné EPH je pak rozděleno na EP Infrastructure a EP Power Europe, kde první z nich má pod sebou distribuci elektřiny a plynu, jeho skladování, tranzit a teplárenství, a druhý zase těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Pod EPH aktuálně patří celkem 50 různých firem, převážně v Česku a na Slovensku, ale také v Německu, Velké Británii, Polsku nebo Itálii. Všechny dohromady pak zaměstnávají kolem 25 tisíc lidí.

Příspěvek Skupina EPH Daniela Křetínského loni navýšila tržby na téměř 179 miliard korun. Zisk klesl pochází z CzechCrunch

Vše začalo vloni. Obrovský americký mobilní operátor AT&T v akvizici za 85 miliard dolarů koupil mediální skupinu WarnerMedia (dříve Time Warner) a s ní i práva na množství televizních stanic, seriálů a filmů. Při tom skupina oznámila, že chystá spuštění vlastní streamingové platformy na filmy a seriály, která měla přijít ještě letos, stejně jako chystaná konkurenční služba od Disney.

Nakonec WarnerMedia odsouvá spuštění na jaro, ale odhaluje její název a další podrobnosti. Nová služba se bude jmenovat HBO Max a zapojit by měla jak obsah z HBO, kterou skupina taktéž vlastní, tak dalších zhruba 10 tisíc hodin zábavy. Přeci jen skupině patří i Warner Bros., celé vydavatelství DC Comics s postavami jako Superman či Batman a také New Line Cinema, televize CNN, TNT či TBS a samozřejmě i Cartoon Network a Adult Swim.

Právě Warner Bros. je pro HBO Max klíčové. Na novou streamingovou službu bude WarnerMedia lákat exkluzivními právy na seriály jako Fresh Prince s Willem Smithem v hlavní roli nebo kultovní seriál Přátelé. Právě Přátelé kompletně zmizí z konkurenčního Netflixu, který má vysílací práva do letošního roku, a všech 236 epizod tak bude nově pouze na HBO Max.

Kdo ví, jaké plány má dále WarnerMedia se službou, která se názvem řadí mezi další alternativní streamingové platformy společnosti jako HBO Now nebo HBO GO, které funguje i v Česku. Nové HBO Max dle všeho bude prozatím dostupné pouze ve Spojených státech. S ohledem na HBO GO by ovšem nic nemělo bránit ani postupné expanzi na evropské trhy.

Příspěvek Mezi streamingové služby vstoupí HBO Max. Exkluzivně bude vysílat i kultovní seriál Přátelé pochází z CzechCrunch

Když přišel na filmová plátna třídílný film Pán prstenů, okamžitě se z něj stala senzace, na kterou navázaly i tři díly Hobita. Vše bylo natočeno na motivy populárních knih od J.R.R. Tolkiena a úspěchu se nyní chytil i gigant Amazon, který se rozhodl na motivy filmu natočit nový seriál o pěti řadách. A zatímco ještě není ani dotočeno a teprve nedávno seriál získal režiséra, Amazon prostřednictvím svého Game Studia chystá také vlastní herní počin.

Půjde o takzvané fantasy MMO, tedy online hru pro více hráčů, která se bude odehrávat před dějem filmových titulů, podobně jako nový seriál – herní a seriálový počin ovšem nebude nijak propojen. Amazon na něm spolupracuje s vývojářskou firmou Leyou, která spadá pod Athlon Games. Herní novinka by měla přinést propracovaný svět Středozemě, včetně nových stvoření a prostředí, které jsme dosud neměli šanci vidět ani ve filmech.

Hra bude dostupná na herních konzolí, primárně pro Xbox One a také PlayStation 4, případně jejich nastávající generaci, a samozřejmě také na PC. Hrát se bude zdarma a k dispozici tak pravděpodobně bude pouze množství přídavků a placeného stahovatelného obsahu do hry. Bližší informace nejsou prozatím známy.

Příspěvek Amazon vedle nákladného seriálu chystá i novou hru na motivy Pána prstenů pochází z CzechCrunch

Na přepravním trhu je už prakticky 10 let množství alternativních služeb, které se postavily klasickým taxislužbám a samy mezi sebou konkurují jedna druhé a předhánějí se v tom, kdo pokryje větší část světa a ukrojí si větší díl z koláče zvaném zákazníci. Nejlépe našlápnuto má v této hře pravděpodobně Uber, který dnes funguje již ve více než 60 zemích a 400 městech světa, včetně Prahy. Na paty mu ale například na americkém trhu šlape Lyft, na asijském miliardové Didi a na tom evropském zase pomalu, ale jistě Bolt (dříve Taxify).

Původem estonský startup, který od roku 2015 funguje i v Praze, totiž v novém kole financování získá kolem 60 milionů eur, v přepočtu tedy kolem 1,5 miliardy korun, a posune se tak v kombinaci s předchozími investicemi vysoko nad hranici jedné miliardy dolarů v hodnotě firmy. To znamená, že ještě výrazněji potvrdí své zařazení mezi takzvané startupové jednorožce, nebo-li startupy, které dosáhly na více než miliardu dolarů v tržní kapitalizaci. K těm se Bolt poprvé přiblížil loňskou investicí ve výši 175 milionů dolarů, vedenou Daimlerem.

„V posledních dnech jsme uzavřeli nové investiční kolo. Jeho cílem je podpořit naši nedávnou expanzi do Londýna a také ji zamýšlíme využít pro financování rozšíření do dalších měst, do kterých bychom chtěli vstoupit v letošním roce,“ říká Markus Villig, CEO a zakladatel Boltu. Zpráva přichází krátce poté, co Bolt vstoupil do Londýna a co potvrdil masivní zahraniční expanzi, ve které se mu budou nově nabyté prostředky hodit. Další financování by se navíc mělo znovu přehoupnout do devítimístných cifer, tedy nad hranici 100 milionů eur, což by postupně posunulo Bolt na jeden z nejlépe financovaných startupů v Evropě.

Vyjednávání o dalším kole investic dle všeho probíhalo již od prvního kvartálu letošního roku a potvrzeno bylo nyní. Mezi investory se zařadí například švédský fond Nordic Ninjas, Naya Capital, Creandum, G Squared nebo Superangel, který podporuje startup již od jeho začátku. Větší investoři, kteří se zapojili již dříve, jako například SoftBank či Didi, v novém kole ovšem dle všeho nejsou.

Šedesát milionů eur nicméně nemusí být poslední slovo, jelikož aktuální kolo nebylo prozatím finálně uzavřeno. Je tak možné, že na stůl vyloží karty ještě několik dalších investorů a finální částka bude vyšší, což by akorát umocnilo pozici firmy na trhu i v miliardových žebříčcích.

Bolt aktuálně působí na mnoha trzích západní Evropy, stejně jako v několika arabských zemích, Africe, východní Evropě, západní Asii a také Austrálii. Je tak dost možné, že se mimo saturovaného trhu v Londýně, kde dosud dominoval především Uber, pustí také na další asijské, případně i západní trhy. Mimo sdílených jízd navíc Bolt nabízí také elektrické koloběžky nebo dovoz jídla, podobně jako jeho další konkurenti, což je pro podobné aplikace klíčové.

Mohou tím relativně levně získat uživatele na levnější službu a v rámci stejné aplikace je přetáhnout k dražším alternativám. Například půjčení koloběžky často vyjde na pouhé desítky korun, kdežto za přejíždění autem pak zákazník měsíčně utratí stovky i tisíce korun. Pro změnu přitom stačí jen jednou kliknout v aplikaci.

Příspěvek Přepravní startup Bolt, který funguje i v Praze, potvrzuje status jednorožce. Získává dalších 60 milionů eur pochází z CzechCrunch